Novinky
21. 7. 2019

Michal Krause: S X-T2 za přírodou

Kategorie: X series.

S technikou Fujifilm jsem se potkal asi jako většina jejích ostatních příznivců: před lety jsem hledal menší fotoaparát na každodenní používání s nekompromisní obrazovou kvalitou, který jsem si chtěl držet vedle fullframe zrcadlovky na focení přírody. Po krátkém testování jsem zvolil tehdejší vlajkovou loď X-T1 a velmi rychle jsem zjistil, že tenhle systém mě opravdu baví a že bych na něj moc rád přešel kompletně, jen mi tehdy ještě chyběl teleobjektiv, bez kterého se přeci jen v přírodě neobejdu. Když se pak objevil objektiv XF100-400mm přešel jsem na Fujifilm kompletně – nejprve krátkodobě s X-Pro2, která byla prvním tělem s tehdy novou generací snímače a automatického ostření, ovšem s celkem jasnou vizí, že finálním řešením pro mě bude X-T2. V září 2016 se má očekávání potvrdila a od té doby je mým věrným parťákem na cestách za divokou přírodou. Naše soužití se navíc stále ještě nechýlí ke konci.

X-Pro2 má své výhody jako dálkoměrnou konstrukci a optický hledáček, ty jsou ale přínosem spíše pro jiné žánry. Pro mé focení je například podstatně užitečnější výklopný displej, který u „dvojky“ poprvé dovolil i výklop do strany. To je extrémně užitečné zejména v případě, kdy fotíte v neobvyklých úhlech v orientaci na výšku – například v makrofotografii. Praktická je tato možnost samozřejmě i na stativu, kdy mi šetří nějaké to ohýbání zad.

Ačkoliv se nepovažuji zrovna za fotografa akčních motivů, oceňuji vysokou konfigurovatelnost kontinuálního snímání. V případě X-T2 můžete kromě použití několika předvoleb i ručně nastavit jednotlivé parametry – citlivost sledování, která určuje, jak bude ostření reagovat třeba na překážku, která se náhle objeví mezi fotoaparátem a motivem, citlivost sledování rychlosti, která ovlivňuje možnost využití predikce pohybu objektu, a prioritu ostřících bodů v zónové oblasti (je–li použita). Správné nastavení podstatně usnadní třeba focení letovek ptáků.

Jestli je něco v žánru wildlife typické, pak je to téměř neustálý boj se světlem a obzvláště často s jeho nedostatkem. Stativ nebo stabilizace objektivu není řešením všech situací – ani zcela nehybný fotoaparát nepomůže, pokud se pohybuje fotografovaný objekt. Proto nezřídka dochází na vysoké citlivosti ISO. Mám vyzkoušeno, že v řadě situací si mohu dovolit využít celý nativní rozsah X-T2 od 200 až po 12800. Nejsem *pixel peeper*, určující je pro mě kvalita fotografie v tisku. Kromě vyvolání RAWů v Capture One nepoužívám žádné dodatečné odšumovací nástroje a přesto jsem použil fotografii vyfocenou X-T2 na ISO 10000 v metrové zvětšenině na mezinárodně obsazené výstavě – byl jsem s ní zkrátka spokojen a pozitivních ohlasů se dočkala i od ostatních fotografů a veřejnosti.

Podobně nebránilo použití ISO 5000 tomu, aby následující fotografie uspěla v prestižní mezinárodní soutěži Windland Smith Rice Awards a byla následně prezentována na výstavě nejlepších prací ve Washingtonu:

Jak je u Fujifilmu zvykem, postupně přibylo pár zajímavých funkcí v aktualizacích firmwaru. I když se videu věnuji jen okrajově (přesněji řečeno, z toho, co natočím, prakticky nic nepublikuji :), rád si občas pohraju se slow motion videem, které může být až pětinásobně zpomalené (120 fps v rozlišení Full HD). Za experimentování také určitě stojí funkce Focus bracketing, který vytvoří sérii fotografií s postupně posunutou rovinou zaostření což dovoluje posléze provést tzv. [focus stacking], tedy složení větší hloubky ostrosti, než optické zákony standardně dovolují.

Asi by bylo zbytečné procházet si tu technické specifikace, ale mezi další vlastnosti, které oceňuji, patří také utěsnění proti vlhkosti a prachu, protože se občas vyskytuji v podmínkách, kde je to jistější. Na některá místa, kam se vydávám, se možná podruhé nepodívám, takže jsem rád, že X-T2 má dva sloty na paměťové karty – fotím vždy zásadně v režimu *Backup*. Během cest poměrně často využívám dobíjení přímo ve foťáku. Vlastně jsem na USB dobíjení sjednotil všechno své vybavení, takže mohu snadno doplnit energii nejen z elektrické sítě, ale také v autě, z powerbanky či solárního panelu. Všechny tyto možnosti jsem už v praxi využil a i když bezzrcadlovky spotřebovávají energii obecně více než jejich zrcadlové kolegyně, občas jsem na tom byl lépe než kolegové – třeba v Austrálii, kde jsem celý pobyt v ubytování vybaveném pouze solárním panelem vydržel jako jediný bez nutnosti jet dobíjet baterie do civilizace.

Poslední, ale nikoliv nejméně důležitá vlastnost X-T2, kterou bych rád vyzdvihl, je konfigurovatelnost tlačítek. Všechny podstatné funkce mám rád pod palcem pravé ruky, protože pak mohu vše ovládat, aniž bych musel levou rukou přestat podpírat teleobjektiv. Mé klíčové funkce jsou prohlížení fotografií a přepínání režimu automatického ISO, o trochu méně často pak používám tímto způsobem změnu typu ostřícího bodu a přepínání ostření na obličeje/oči (tato funkce není určená na zvířata, ale na lidi ji používám hojně). Díky joysticku, který je perfektní pro volbu ostřícího bodu, mohu přenastavit tlačítka *d-padu* právě na tyto funkce.

Jak asi víte, na trh mezitím už přišel nový model X-T3, který má některé velmi zajímavé možnosti. Za sebe mohu říct, že jste–li například fandou videa, pak na ni rozhodně zaměřte svou pozornost – v malém balení dostanete možnosti jako natáčení 4K při 60 fps, 10bitový záznam, režim Hybrid Log Gamma, kodek H.265 či datový tok až 400 Mbps. Stejně tak má nový model smysl, pokud potřebujete ještě rychlejší fotoaparát, protože inovací se v tomto směru dočkalo jak automatické ostření (které navíc pokrývá celý obraz fázovými body), tak sériové snímání a vlastně i hledáček, který k plnému výkonu nyní už nepotřebuje bateriový grip jako u X-T2 (stále si jej můžete pořídit kvůli lepšímu úchopu na výšku a výdrži baterií, ale tělo dosahuje plného výkonu i bez něj).

X-T3 do mé výbavy určitě brzy zamíří. Těším se například na experimentování s funkcí předsnímek, která začíná fotit do bufferu už při namáčknutí spouště a po jejím domáčknutí uloží posledních cca 20 snímků. To je ideální pro focení rychlých dějů či momentů, které pravděpodobně nastanou, ale není snadné uhádnout kdy přesně (při focení wildlife například výpad lovící volavky, přílet ptáka na hnízdo apod.). Rozhodně ale s X-T2 nekončím – pouze se posune do role druhého těla. To u mě neznamená žádné potupné místo na dně batohu. Ve skutečnosti mám v přírodě druhé tělo s objektivem XF16mmF1.4 nebo XF60mmF2.4 vždy připnuté zvenku k batohu nebo opasku a beru jej často do ruky. Moje X-T2 tedy začne jen plnit jiné úkoly. S X-T3 si bude výborně rozumět díky téměř shodné konstrukci a ovládání. A do důchodu se rozhodně nechystá.

 

Autorem článku je…

Michal Krause

Michal fotografuje divokou přírodu po celém světě. Má rád minimalismus a jednoduchost ve fotografii, technice i životě. Necestuje za konkrétním snímkem, naopak se rád nechává přírodou překvapit. Lépe se cítí v roli pozorovatele než hybatele, který scénu nějakým způsobem utváří, a nejúžasnější jsou pro něj ty momenty, kdy jej zvířata akceptují jako přirozenou součást svého okolí.

www.krause.cz

Další novinky